Všude na nás chtějí informaci, zda náhodou nejsme politicky exponovaná osoba. Kdo to vlastně je ta politicky exponovaná osoba? To já určitě nejsem, končí všechna zvažování. A v kolonce NE se objeví křížek.
Zcela jistě je otázka politicky exponovaných osob aktuální v bankách, pojišťovnách a dalších nejen finančních institucích. Proto jsem si pro objasnění statutu politicky exponované osoby „zašel“ na stránky ČNB.
„Politicky exponovaná osoba je definována v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (§ 4 odst. 5 písm. a), nazývaného také zákon o praní špinavých peněz. Toto ustanovení považuje za politicky exponovanou osobu takovou fyzickou osobu, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem. Předmětné ustanovení zároveň obsahuje i demonstrativní výčet těchto významných veřejných funkcí. Politicky exponovanou osobou jsou i osoby blízké či jinak propojené s takovou osobou (v návaznosti na písm. b) téhož ustanovení). Aktuální definici politicky exponované osoby přinesla novela zákona o praní špinavých peněz provedená v roce 2017, která rozšířila původní vymezení politicky exponované osoby o regionální úroveň (starostové a hejtmani) i o tuzemské politicky exponované osoby (ačkoliv se opatření vůči politicky exponovaným osobám uplatňovala již od přijetí tohoto zákona v roce 2008, dříve se související opatření vztahovala pouze na zahraniční politicky exponované osoby). „
A co je tak zajímavého na této skupině osob, že je potřeba je identifikovat?
„V souvislosti se svým postavením a společenskou rolí jsou politicky exponované osoby objektivně více vystaveny korupčnímu jednání a případným střetům zájmů. Z tohoto důvodu existuje řada mechanismů, které kladou dodatečné požadavky na transparentnost jejich příjmů a výdělečných aktivit (např. centrální registr oznámení majetku veřejných funkcionářů1). Zároveň i finanční instituce jsou podle zákona o praní špinavých peněz povinny zajistit v případě těchto osob zesílenou kontrolu klienta, tedy uplatňovat přísnější opatření nad rámec standardní identifikace a kontroly klienta uplatňované plošně u všech klientů.“
“Finanční instituce by za politicky exponovanou měly vždy považovat osobu uvedenou v § 4 odst. 5 zákona o praní špinavých peněz nejméně po dobu jednoho roku po ukončení funkce, avšak vždy až do doby, dokud trvá u dané osoby riziko spojené s vykonávanou veřejnou funkcí (např. skutečnost, že daná osoba může i nadále vykonávat vliv ve veřejných záležitostech). Konkrétní doba, jak dlouho bude povinná osoba na daného klienta pohlížet jako na politicky exponovanou osobu a uplatňovat vůči němu související opatření, se tedy odvíjí od výsledku konkrétního hodnocení rizik dané povinné osoby (a to jak s ohledem na rizika související s její činností, tak na rizika spojená s daným klientem). Po lhůtě jednoho roku od ukončení funkce tedy nelze přístup zobecnit.”
Někteří lidé se mylně domnívají, že politicky exponovanou osobou jsou poslanci a ministři. Ano, ti jsou taky. Ale okruh lidí považovaných za politicky exponovanou osobu je podstatně širší.
Jestli vás tohle téma zajímá a nemáte úplně jasno v některých otázkách, jako například
Jaká opatření musí finanční instituce vůči politicky exponovaným osobám uplatňovat?
Lze požadavek na informace odmítnout?
Co se informacemi o klientech děje?
pak si přečtěte celý článek na blogu ČNB