Z minulého článku i běžné praxe víme, že pronajímatel má jen málo možností, jak legální cestou a podle zákona nájemce z bytu vystěhovat. Jednou z možností je notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Další možností, jak urychlit získání legálního pravomocného rozhodnutí k vyklizení bytu, a následně dosáhnout jeho exekučního vyklizení je rozhodčí doložka. Má-li majitel nemovitosti pravomocné rozhodnutí a nájemce toto nerespektuje, může se obrátit na soudního exekutora. Ten provede vyklizení nemovitosti na náklady povinného, tzn. nájemce. Vzhledem k možnostem povinného podávat námitky a výkon exekuce zdržovat, může se i toto řešení protahovat. A nehovoříme o dnech, ba ani týdnech.
A co teď? Hrubá síla? Pokus o uvolnění bytu či domu násilným vystěhováním nájemníka např. vyklizením věcí či výměnou zámku u dveří může být kvalifikován jako trestný čin porušování domovní svobody. A to i v případě, že v nájemní smlouvě je podobné řešení dohodnuté.
A jaká legální cesta se ještě dá využít?
Má-li majitel pravomocné rozhodnutí o vyklizení nemovitosti, může podat na Policii ČR trestní oznámení. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník pamatuje na situaci, kdy někdo protiprávně užívá cizí nemovitost.
§ 208
Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
1) Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
2) Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.
3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
- a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
- b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
Policie ČR nezajistí vyklizení nemovitosti, ale z nájemce je rázem pachatel trestného činu se všemi důsledky jako jsou výslechy, trestní obvinění, soudní řízení, a nakonec také rozsudek. Zpravidla bývá v prvním řízení nájemce odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Současně může být také stanovena povinnost nahradit majiteli škodu spočívající v neoprávněném majetkovém prospěchu za dobu neoprávněného užívání. I toto je výhodnější řešení oproti žalobě na vydání bezdůvodného obohacení v občanskoprávním řízení. Majitel jako poškozený nemusí hradit soudní poplatek. Nepředání nemovitosti po ukončení nájmu tedy může nájemce dovést až do vězení.
A jaký je závěr? Odmítá-li nájemník po ukončení nájmu vyklidit pronajatou nemovitost, legální cesta pronajímatele k cíli v podobě uvolněného bytu se ve většině případů stává noční můrou. A situace se stává vážnou, často i zoufalou. Majiteli bytu nepomůže ani skutečnost, že v tu chvíli sice neřeší jestli, ale kdy. A to kdy může trvat hodně dlouho.
A co teď? Hrubá síla?