Územně plánovací informace (dle § 21 stavebního zákona) je předběžnou informací (podle § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), jedná se o informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí a podmínkách územního souhlasu (v případech, že jím lze nahradit územní rozhodnutí). Každý může požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, případně jakého, a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost pro vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popř. za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou a lze ji požadovat i po zahájení řízení.
Územně plánovací informace (ÚPI) poskytují Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad v rámci své působnosti jako předběžné informace o
a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,
c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
Územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.
Obsah žádosti o územně plánovací informaci stanoví prováděcí právní předpis (§ 2 Vyhlášky č. 503/2006 Sb. a příloha 1 a 2).
Územně plánovací informace je vlastně „návodem nebo seznamem“ co vše bude stavební úřad popřípadě dotčené orgány pro udělení povolení nebo souhlasu se stavbou vyžadovat. A takové podrobnosti se v územním plánu nemusí vyskytovat.
Stavební zákon navíc ukládá stavebnímu úřadu povinnost opatřit si stanoviska nebo závazná stanoviska dotčených orgánů (DO), kteří jsou součástí organizační struktury městského úřadu. Aby mohl stavební úřad tuto povinnost splnit, uvede v ÚPI i požadavky těchto DO. Tahle skutečnost může mít velký význam do budoucnosti.
Dotčený orgán je totiž vždy vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
Na druhou stranu ale stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
Územně plánovací informace poskytují úřady územního plánování a stavební úřady vždy v rámci své působnosti, tzn. k předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí anebo opatření, které jim náleží. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bude vydávat stavební úřad, je jeho povinností pro toto správní řízení poskytnout ÚPI.
Územně plánovací informace nebo její absence v procesu zobchodování pozemku či jiné nemovitosti může být preventivním zdrojem k zamezení v budoucnosti z neznalosti vzniklých komplikací.