Péče o umírajícího je jednou z nejtěžších životních zkoušek. V každé čtvrté české rodině se někdo stará o blízkého, který potřebuje každodenní péči, a drtivá většina z nich (čtyři z pěti) ji zvládá bez odborné asistence. S cílem nabídnout oporu a narušit tabu, které toto citlivé téma obklopuje, představuje Nadační fond UNIQA sérii podcastů vytvořenou odborníky z Linky bezpečí a Cesty domů.
Téma smrti a umírání je pro každého velmi náročné. „V loňském roce ho s námi děti otevřely v 557 případech. Proto považujeme za velmi užitečné nabídnout jejich blízkým dospělým podporu, jak tyto situace společně lépe zvládat,“ říká Kateřina Lišková, vedoucí prevence Linky bezpečí.
To, že i samotná péče o odcházející bývá vyčerpávající, potvrzuje Pavel Duba, vedoucí podpůrných služeb Cesty domů a jeden z hostů podcastové série: „Je v pořádku cítit únavu nebo vztek. A je v pořádku nevědět, co dělat – pokud víte, kde odpovědi najít.“
Od vyřčení diagnózy až po sílu vzpomínek
Série podcastů O smrti a umírání se noří do hlubin emocí i praktických otázek, které doprovázejí závěr života. Témata mají záběr od toho, jak s umírajícím mluvit, až po to, kde si přejí dožít a jak si představují poslední rozloučení. Ačkoli si dožít doma přeje až 70 % lidí, Anna Skořepová, poradkyně a koordinátorka poradny Cesty domů, připomíná, že žádná volba není univerzálně správná – důležité je hledat to, co si přeje sám člověk. Přání se přitom mohou v čase měnit.
Jak ale s umírajícím vůbec mluvit? Petra Černá, vedoucí sociálních služeb a poradkyně Cesty domů, nabádá k autenticitě a upozorňuje, že vzájemné „chránění“ v rodině může připravit o drahocenný čas. „Stačí říct: ‚Nevím, co bych měl říct, ale chci být s tebou.‘ To samo o sobě otevírá prostor pro opravdové setkání,“ vysvětluje.
Když člověk zemře, přichází čas rozloučení – a to nelze přeskočit. Pavel Duba zdůrazňuje, že rozloučení nemusí mít podobu tradičního pohřbu. Může jít o výstup na horu, sázení stromu nebo setkání na oblíbeném místě. Zapojit do něj lze i děti. „Děti jsou silné. Často nemají obavy, které máme my dospělí – krásně to zvládnou,“ ujišťuje.
Na rozloučení navazuje truchlení, které bývá složitější, než si okolí připouští. Eliška Hronešová, poradenská pracovnice Cesty domů, upozorňuje, že zármutek má i fyzické projevy a může v sobě nést vztek i pocity viny. Pozůstalým nejvíce ubližuje ticho okolí – proto doporučuje jednoduchá, ale upřímná slova: „Je mi to líto, jsem tu pro tebe.“ Cílem truchlení přitom není zapomenout. „Jde o to naučit se s tou ztrátou nějak žít. A nemusí to být vždycky horší,“ dodává.
Potřeba podpory je obrovská a UNIQA ji vnímá
Ačkoli velká část rodin pečuje o své blízké z lásky a pocitu odpovědnosti, samotná dobrá vůle často nestačí. Chybí praktické rady – jak zvládnout hygienu na lůžku, co dělat, když nemocný odmítá jíst, jak používat pečovatelské pomůcky. Pečující si v těchto situacích často nevědí rady a v pětině případů péči o blízkého obětují i svou vlastní kariéru, jak vyplývá z Velkého průzkumu rodin UNIQA.
„Společným jmenovatelem projektů, které Nadační fond UNIQA podporuje, je praktická pomoc rodinám v náročných životních situacích – ať už jde o podporu duševního zdraví, dlouhodobou paliativní nebo hospicovou péči, zvládání ztráty a smutku, nebo navigaci systémem péče. Důležitým aspektem je pro nás odbornost a důvěryhodnost partnerů, kteří projekty realizují,“ vysvětluje Katarína Strýčková z Nadačního fondu UNIQA.
Nadační fond UNIQA realizuje cílené projekty s organizacemi Cesta domů a Fórum mobilních hospiců, které se zaměřují na zlepšení péče o umírající a jejich blízké. Díky této podpoře se daří rozvíjet webový portál umirani.cz, který slouží jako komplexní a ověřený zdroj informací o závěru života a paliativní péči. Portál zahrnuje průběžně aktualizovaný adresář téměř tisíce služeb po celé ČR a s denní návštěvností kolem 2 000 unikátních čtenářů potvrzuje svou nezastupitelnou roli. Praktické rady nabízí i příručka „Pečujeme v závěru života“ od nakladatelství Cesty domů. Kombinuje textové a obrazové návody s odkazy na pečovatelská videa dostupná online, čímž pomáhá rodinám s praktickými úkony péče o blízké v domácím prostředí.
Díky Nadačnímu fondu UNIQA se společně s Fórem mobilních hospiců rovněž podařilo zmapovat úroveň spolupráce konziliárních paliativních týmů v nemocnicích a mobilních hospiců, a ještě tak zvýšit povědomí o možnostech dožití doma a zlepšování paliativní péče ve prospěch pacientů.
Ilustrační foto: Pixabay