Jako všechno, ani tahle věc není jednoznačná. Banky mají svoje specifické přístupy, které se taky někdy můžou shodovat. Většina bank jde zcela srozumitelně a přímo cestou snížení výše splátky a ponechání splatnosti, tedy vychází ze sjednané doby úvěru.
Můžeme se ale dostat i do situace, kdy banka standardně je dočasně zkracuje splatnost (tzn. ponechána výše splátky) a to do výročí fixace. V době výročí fixace je v rámci refixačního dodatku výše splátky přepočítána na původně nastavenou splatnost, tzn. dochází ke snížení splátky. Na žádost klienta může být v rámci refixačního dodatku zkrácena doba splatnosti. Setkat se je možné i s tím, že klient má možnost si v žádosti vybrat jednu z variant, kterou zaškrtne. Buď požádá o snížení splátky nebo o ponechání stávající výše splátky a prodloužení splatnosti.
„Barevnější“ už je situace u poplatků a formy přistoupení na mimořádnou splátku. Někde se nevytváří dodatek a změna se řeší Oznámením banky nebo „běžným“ dopisem. Některé z bank již v žádosti umožňují volbu mimořádné splátky nebo zkrácení doby splatnosti. V takovém případě již žádný další dokument ani oznámení není potřeba a Změna se projeví s nejbližší anuitní splátkou, která následuje po mimořádné splátce.
Poplatky za změnu doby splatnosti banky účtují v podstatě v třech základních případech: u mimořádné splátky ve výročí fixace, u mimořádné splátky ze zákona 25 % měsíc před výročím podpisu a u mimořádné splátky v průběhu fixace. Logicky jsou v různé výši. Výše poplatků je natolik rozdílná, že není možné jakkoli zobecňovat. Vždy je nutné se informovat v ceníku či jiných materiálech banky o jejich výši.