Stane se a člověk vydělá slušné peníze. Rozhodne se, že uhradí mimořádnou splátku nebo splatí celou hypotéku. Mám i takové známé a přátele. Obecně jsme zvyklí, že zákon zveřejněním ve Sbírce platí a je podle něho možné se řídit. A můj známý narazil na rozdělení platnosti a účinnosti. Prostě u zákona číslo 257/2016 Sb. To tak bylo. A co se stalo?
Hypotéku si vzal v září roku 2013 s fixací na 3 roky. V roce 2016 pak obnovoval a fixaci zvolil na 5 let. V letošním roce chtěl celý dluh splatit. Nový zákon se aplikuje i na staré hypotéky, jakmile doběhne fixační období a hypotéka pokračuje. Ale chybička. Zákon vstoupil v platnost dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů 5.8.2016. To by bylo fajn, ale v § 179 se uvádí, že „tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení“, což je 1.prosinec 2016. Takže zákon v době prodloužení a stanovení další doby fixace platil, ale nebyl účinný. Tím se na hypotéku mého známého jeho ustanovení nedá aplikovat až do doby další změny fixace, což je rok 2021.
Nejste taky mezi těmi „vyvolenými“ , kteří obnovovali mezi srpnem a prosincem 2016? V tom roce byly zajímavé sazby a kampaň na doluhodobé fixace. Někteří si možná zvolili desetiletou fixaci a bude jim i dostatku financí odmítáno splatit celou hypotéku. A mohlo by se to stát nemilým překvapením v okamžiku žádosti o předčasné splacení. Snad je takových mezi námi limitně k nule.
Jen pro připomenutí dál uvádím, co říká platný zákon k předčasnému splacení.
Předčasné splacení řeší paragraf 117.
1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru.
(2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.
(3) Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2, pokud předčasné splacení bylo provedeno
- a) v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěru,
- b) u spotřebitelského úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání,
- c) v období, pro které není stanovena pevná zápůjční úroková sazba,
- d) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 3 měsíců poté, co poskytovatel spotřebiteli sdělil novou výši zápůjční úrokové sazby podle § 102 odst. 3,
- e) u spotřebitelského úvěru na bydlení v důsledku úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity spotřebitele v postavení dlužníka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení, nebo
- f) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení.
(4) Výše náhrady nákladů podle odstavce 2 nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Ustanovení předchozích vět se nevztahují na náklady, které je věřitel oprávněn požadovat v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení; s výjimkou předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení v souvislosti s prodejem nemovité věci, jejíž nabytí, výstavba nebo zachování práv k této nemovité věci bylo financováno tímto úvěrem, nebo kterou byl tento spotřebitelský úvěr zajištěn, kdy spotřebitel je oprávněn úvěr na bydlení zcela předčasně splatit za podmínky, že doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je delší než 24 měsíců, přičemž věřiteli vzniká právo požadovat náhradu nákladů podle odstavce 2, která ale nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru, maximálně však částku 50000 Kč.
(5) Výše náhrady nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru, a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba.
(6) Spotřebiteli, který sdělí poskytovateli svůj úmysl spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, poskytovatel bez zbytečného odkladu poskytne za účelem zvážení důsledků předčasného splacení
- a) vyčíslení dlužné částky, kterou bude muset spotřebitel v případě předčasného splacení zaplatit, s rozdělením na jistinu, úrok a další náklady spojené s předčasným splacením,
- b) údaje o výši náhrady nákladů poskytovatele podle odstavce 2 s uvedením veškerých předpokladů pro její výpočet a
- c) informaci o dalších důsledcích předčasného splacení pro spotřebitele, včetně informace o tom, za jakých podmínek nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 3.