17. březen je Den svatého Patrika, který patří k významným irským svátkům. Oblíbeným se ale zejména v posledních letech stává i v mnoha dalších zemích a zájem o něj proniká i k nám. Osobně takovou zprávu považuji za pozitivní, vlastně raději dobrou. Na rozdíl od skutečnosti, že zejména v poslední době roste počet pozitivních na Covid-19 ve světě a nárůst se projevuje i u nás.
A k tomu „tvůrčí činnost“ našich zvolených či „vyvolených“. „Obyčejného člověka“ už musí většina výlevů vládnoucí elity až děsit. Když si po roce přečtu slova pana ministra
„Chápu, že ta naštvanost je obrovská. Do doby, než proočkujeme společnost, musíme uplatňovat opatření, která fungují. To je, bohužel, určitý mix, který je všude ve světě stejný. Tedy omezení sociálních kontaktů. Nikdo nevymyslel nic lepšího. Chápu, že to lidi štve, ale je to přírodní katastrofa. Jako povodeň. Ve chvíli, kdy stoupá voda, tak jediné, co s tím můžeme dělat, je čelit tomu opatřeními, která máme k dispozici.
Lidem rozumím, budu je určitě prosit, aby to ještě vydrželi.“
S velkým úsilím potlačuji nepříjemný pocit, že spolu už to nezvládneme. Neproste, přijímejte opatření, která skutečně fungují! A nebo třeba nic.
Někdy méně nebo i nic, může znamenat více. Česko je dnes údajně jedna z nejvíce zasažených zemí v Evropě. ČNB v minulosti třikrát snížila svoji klíčovou úrokovou sazbu, aby zlevnila úvěry a pomohla podnikům. Dvoutýdenní repo sazba je nyní blízko nule, na úrovni 0,25 procenta. Letos ČNB oficiálně počítá s tím, že sazbu bude postupně zvyšovat, aby se připravila na nástup inflace. Pro zvýšení mluví rostoucí mzdy a překvapivě dobrá výkonnost průmyslu, který se dokonce vrátil na předcovidovou úroveň. Jinak je tomu ale v oblasti služeb. Provozovny mají už dlouhou dobu zavřeno a vyhlídky na zlepšení aktuálně minimální. Stále nevědí, jak dlouho jejich lockdown potrvá. U menších firem jsou finanční rezervy po tom roce už v řadě případů nulové.
ČNB vyčkává, pozoruje, analyzuje a hledá správný okamžik pro svoje „zásahy. Zcela jistě by předčasné zpřísňování měnové politiky znamenalo větší riziko než „akce na jistotu“. Nic ale netrvá věčně a s velkou pravděpodobností můžeme v průběhu druhého pololetí očekávat zvyšování sazeb.
Signálem blížícího se razantnějšího zvyšování sazeb úvěrů je již současný růst sazeb komerčních bank. Rostou pomaloučku, ale plošně. Zvyšují banky, ale vyšší čísla se nevyhýbají ani stavebním spořitelnám. Momentálně by se mohlo zdát, že s tím „plošně“ přeháním. Začínaly malé banky-například Sberbank, EQB nebo mBank. Pozadu nezůstala však ani Komerční banka či MMB, která ohlásila zvýšení od 22.března.
Předpovídat vývoj není jednoduché na nejbližší období, natož pak odhadovat vývoj v delším horizontu. Dokud nebudou mít vládní opatření logický základ, zákazy budou střídat zákazy a vláda bude „pracovat“ v duchu ministrova hesla „Situace se možná zlepší, nebo se zhorší, nebo zůstane stejná“, pak bude každý další den nepředvídatelným překvapením.
Odhaduji, že úrokové sazby budou pomalu stoupat. Banky bez hlasitých vyhlašování budou opatrně navyšovat po desetinkách a na druhé straně budou nabízet individuální akce a cílené slevy. Pandemická nálada vládě pravděpodobně vydrží až do léta. Co přinese období dovolených je velká neznámá. Očkování, zákazy, covidové pasy, konec kompenzací, zánik firem, zásadnější změny v počtu nezaměstnaných ……….
Možná už v průběhu prázdninových měsíců přistoupí ČNB k rozhodnutí v oblasti úpravy repo sazby a zavelí tak k rychlejším změnám sazeb nejen úvěrů na bydlení směrem vzhůru. Možná to přijde až v průběhu 3. čtvrtletí. Přijde to určitě.
ANO, lepší už to letos nebude. Teď mám na mysli jen šanci pro poskytnutí úvěru na bydlení. Nejasný je čas, po který vydrží tahle dnešnímu stavu neodpovídající situace na trhu financování bydlení. Mlhou zakrytý vývoj je nepochybně i díky novému zákonu o České národní bance a navrhovanému dalšímu rozšíření jejích pravomoci