Čtrnáctého listopadu 1891 se narodil Sir Frederick Banting, objevitel léčebných účinků inzulínu. Bohužel, od té doby se zatím nepodařilo najít nic, co by z cukrovky udělalo vyléčitelnou chorobu, pouze se vyvíjejí poněkud šetrnější metody léčby. A invaze této diagnózy pokračuje závratným tempem, v České republice dokonce mnohem rychleji než v jiných zemích.
Diabetes mellitus (cukrovka, úplavice cukrová) je označení skupiny onemocnění různého původu, u nichž je společným znakem zvýšená hladina krevního cukru. Ta způsobuje závažné poruchy látkové výměny v lidském těle a je spojena se závažnými akutními i chronickými komplikacemi. Diabetes I. typu patří mezi autoimunní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém ničí funkci slinivky. Cukrovka II. typu je zapříčiněna sníženou citlivostí tkáně těla k inzulínu. Největší část pacientů trpí cukrovkou II. typu, jejíž nástup a vývoj lze ovlivnit správnou životosprávou a pohybem.
Cukrovka v ČR
Aktuálně se v ČR léčí s cukrovkou přes 900 000 lidí. Odborníci navíc varují, že další bezmála čtvrtmilion je nemocný už také, aniž by o tom věděl. Každoročně nově onemocní dalších 60 000 Čechů. Příčinou raketového rozšíření je průběžné zlepšování diagnostiky diabetu, nárůst výskytu autoimunních chorob, stárnutí populace, a hlavně nezdravý životní styl. Cukrovka je spojena se závažnými zdravotními komplikacemi, jimiž trpí třetina českých diabetiků. Přes sto tisíc z nich má postižený zrak, bezmála stejný počet trpí poruchou funkce ledvin, pětkrát častěji se u této skupiny vyskytuje srdeční infarkt. Tzv. diabetická noha trápí 40 000 z nich a 10 000 žijících pacientů muselo podstoupit amputaci.
Nyní se s cukrovkou potýká každý 12. Čech. Pokud by tento trend trval i do budoucna, bude v roce 2035 postižen onemocněním každý desátý občan ČR bez ohledu na věk. Přitom cukrovka II. typu, která trápí 95 % postižených, je důsledkem špatného životního stylu a lze se jí bránit úpravou životosprávy.
Češi drží v Evropě smutný primát v počtu nemocných diabetem v celé populaci. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta s diabetem se blíží k 26 000 Kč. Za celou ČR se jedná o přibližně 20 miliard Kč, což představuje 10 % ročních zdravotních výdajů.
Co na to pojišťovny?
Tento trend sledují samozřejmě bedlivě komerční pojišťovny, které musí na základě dlouhodobých statistik odvodit pravděpodobný scénář a podle toho upravit své produkty, krytí a cenu. „Přitom monitorujeme samozřejmě jak vývoj počtu nemocných a komplikací s diagnózou spojených, tak ale i průběžný pokrok v medicínské léčbě. Ta bohužel neumí cukrovku léčit, ale skýtá dnes širší možnosti její regulace a umožňuje nemocným kvalitnější život. Oba faktory se promítají do našich rizikových kalkulací,“ vysvětluje Eva Trajboldová, manažerka produktů pojištění osob UNIQA.
V UNIQA se obecně rozlišují tři postupy při pojištění v souvislosti s touto diagnózou. Je-li onemocnění diagnostikováno až v době trvání životního pojištění, popřípadě připojištění závažných onemocnění, kryje UNIQA toto riziko podle pojistných podmínek v případě všech následků, jaké tato nemoc přináší (invalidita, popř. srdeční infarkt, transplantace ledvin, slepota apod.). Všechny tyto situace mohou představovat pojistnou událost dohodnutou v pojistné smlouvě. Má-li dospělá osoba cukrovku už v okamžiku sjednání pojištění, zkoumají se podrobněji další údaje – samotná diagnóza není důvodem odmítnutí přijetí do pojištění. Má-li dotyčný už komplikace, zpravidla je smlouva spojena s výlukami velmi pravděpodobných následných zdravotních obtíží. Nemá-li komplikace, většinou je sjednání zatíženo jen vyšším rizikovým příplatkem.
U dětí se na vstupu do pojištění zdravotní stav neověřuje. Není-li diabetes diagnostikován už před vznikem pojištění, je kryt v plném rozsahu. Pokud do pojištění vstupuje dítě již léčené, jsou následky tohoto onemocnění z pojištění automaticky vyloučeny.
„Ze statistik UNIQA vyplývá, že v posledních pěti letech vzrostl počet osob s diagnózou diabetu vstupujících do životního pojištění přibližně o 12 procent. Rovněž stoupl počet případů pojistných událostí spojených s komplikacemi v důsledku tohoto onemocnění,“ vypočítává Eva Trajboldová.
Covid situaci ještě zkomplikoval
Pandemie covidu-19 k dalšímu šíření cukrovky u nás bohužel přispívá. Velká část populace omezila pohyb, vzrostla obezita. Podle některých údajů má nadváhu či obezitu už pětina mládeže ve věku 11 až 15 let. Během pandemie přibírali hlavně mladí lidé. Zvýšila se konzumace alkoholu.
Dalším faktorem je všeobecné zanedbání prevence. Lidé nechodili k lékaři na pravidelné prohlídky, ale často ani v případě, že pociťovali obtíže. Cukrovka je navíc záludná v tom, že nebolí a vzniká plíživě. „Obáváme se, že diabetes II. typu je právě jednou z diagnóz, s níž se v důsledku koronavirové pandemie budeme u klientů setkávat ještě častěji,“ konstatuje Eva Trajboldová.